Jdi na obsah Jdi na menu
 


Př. v. l. Vladimír Vlasák, R&P

30. 11. 2009

Málokterá kapela dokáže otlouci civilizaci její vlastní výdobytky o ústa tak mile, jako Před Vaším letopočtem. Vlastislav Matoušek (baskytara, perkuse, zvuky, zpěv), František Janče (kytara, perkuse, ruchy, zpěv), a Jan Jeřábek (casio, bicí automat, kytara, zpěv), dali dohromady hudbu, kterou snad můžeme pojmenovat industriální písničkářství (aniž bychom na termínu nějak trvali). Struktury, které produkuje civilizace (velkoměsto, instituce, pop music), dokáží lecos živé ničit. Na všechno existuje model, téměř vše lze vyprojektovat a postavit podle plánu. I hudbu a vztahy nevyjímaje. Ale nemylme se - neosobní civilizace pomáhá na svět citu. Hladké a chladné linie konstrukcí mohou být přitažlivé, vždyť se stále znovu vypínají k dokonalosti. Jejich striktní logika i anonymita je fascinující. Jakoby netečností vyvolávaly zvýšenou potřebu citu,jenž se nakonec dostavuje nahý jako anděl. Tak nějak na mně hudba PVL působí. Zdá se mi, že strukturalismus vtiskl zvuku PVL určitý vnitřní řád, jehož nositelem je hlavně přísný Vlastislav Matoušek. Ostatní dva „nabalují“ na skelety kytar a kláves nevypočitatelnou hmotu vzruchů, vznětů, pocitů - zachranují matematický přesný svět struktur lidskými pudy a omyly. Všichni kombinují vypočitatelnost z náhodami, ruchy a šumy s muzikantstvím. Díky dialogu mezi hudebním inženýrstvím a tvorbou „z přirozenosti“, se trojici podařilo zachovat formu písničky. Má začátek, střed a konec, melodii. Věčný svár mezi individualismem a kolektivismem vystihl s citem pro odstup František Janče: „…z jednolitých pevných mas odlupuje se člověk. Je z něho cítit alkohol když do ucha mi zakráká, a co ty, ty seš pro koho, pro Losnu nebo Mažňáka?…“ (Nově). Jinak většinu z desetiu skladeb napsal Jan Jeřábek. Zřejmě pod vlivem školy Suzanne Vegové: drsnost vyjevit prostřednictvím jemnosti, velkou otázku položit pomocí malého problému či obraz chování masy projektovat očima a příběhem jedince. Šedivost, smutek a anonymita se utkává s fantazií a poezií. Ani jedno, ani druhé definitivně nevítězí, zápas se stále opakuje. Před Vaším letopočtem i v našem letopočtu. Skupina vyprodukovala zajímavou muziku hlavně díky tomu, kolik rozporů dokázala zachytit a zpracovat do výrazu písničky. Někdy se ovšem tři individuality příliš rozbíhají, každý na „svoji“ stranu, skladby ztrácejí stabilitu, nedrží ve švech a roztahují se do prostoru tím jak chlapci (zřejmě úmyslně) mažou stylové hranice.

Uvítal bych více stylovosti, kterou naznačuje třeba rock´n´rollová skladba Nově.

Demokazetu nakonec nehvězdičkuji, protože mne Honza Jeřábek přesvědčil (on je filosof), že mnohé je jinak. Poslední zpráva: PVL vyjdou u Primuse.

 

Před Vaším letopočtem, Vladimír Vlasák, Rock & Pop, 1990